S jakými zařízeními pro virtuální realitu se dnes můžeme potkat? Je lepší Oculus Rift nebo HTC Vive? Má smysl kupovat PlayStation VR? S Martinem Kotkem jsme jednotlivé headsety vyzkoušeli za vás.
Cardboardy: kartonový základ
Samsung Gear VR: plasťáky s ovladačem
Oculus, Vive a PS: svatá trojice
PlayStation VR
Jednoznačně nejslabší, ale zároveň nejlevnější a zdaleka nejrozšířenější je PlayStation VR. Lidem, kteří nemají s VR větší zkušenost přinese PSko úžasný zážitek. Zkoušel jsem několik her a bylo to super. Třeba takový Farpoint doplněný speciálním ovladačem je fakt pecka. Na takové to domácí hraní je to ideál. Sednete si do gauče a hrajete.
Martin Kotek: „U PlayStationu musíš sedět, nemůžeš tam poskakovat, ta kamera, co tě snímá je asi 10 let stará technologie, takže není moc dobrá. Nefungujou třeba na slunci, ale když to má člověk doma, tak je mu to jedno. Tzn. je to míň kvalitní technologie, ale je levnější. A tím, že funguje na PS, lidi k tomu mají mnohem větší množství aplikací a mají jistotu, že k tomu bude v následujících letech vycházet spousta her. Protože PlayStation (hardware) je vždycky na 4-6 let ten samej. Tzn. veškerej obsah, co na něj vychází je optimalizovaný pro něj. Zatímco aplikace pro VR, pro hlavní dva headsety jsou průběžně čím dál náročnější. Tzn. i počítače si lidé musí furt optimalizovat a kupovat si nové, což je mnohem nákladnější.“
HTC Vive vs. Oculus Rift
Trochu jiný level zábavy pak poskytují zbylé dva headsety: Oculus Rift a HTC Vive. Rozdíly mezi nimi shrnuje Martin:
„Rozdíly mezi Oculus Rift a HTC Vive jsou ty, že Oculus je na trhu dýl a má malinko lepší obraz. Headsety jsou hezčí, ergonomičtější, na hlavě se s nimi člověk cítí o něco líp. Tím, že nejsou tak robustní jako Vive, se ale často snáz rozbijou, když s nima člověk nejedná šetrně. Na masové akce proto nedoporučuji.“
„Pokud máš Vive, ten je na akce lepší. Rozmístíš dva majáky, mezi nima uděláš plochu a lidi tam můžou chodit, otáčet se, blbnout v různým množství, může tam být víc lidí, tzn. víc headsetů, které jsou napojené na ty dva majáky. Může jich tam být třeba 20, což je super. To ti Oculus neumožní. Těch majáků se dá doplnit také víc, a když jsou v jedné sestavě, tak spolu může fungovat těch headsetů opravdu hodně, což u Oculus Rift nejde.“
„Ty totiž nemají majáky, které vyzařují infračervené záření, ale mají takové kamerky. Postavíš si před sebe kamerku a před ní blbneš. Nemůžeš se tam otáčet, nedokáže to snímat pohyb za tebou. Tzn., že pokud chceš dělat takovýto plnohodnotný pohyb, těch kamerek musíš mít víc. Alespoň dvě. Ale nefungují tak dobře, jako ty majáky. Nicméně pokud to chceš někomu ukázat, aby si s tím pohrál, tak ty 360° pohyby většinou nepoužíváš. Většina appek to nepotřebuje. Ty prostě vezmeš jenom kameru, před někoho to prdneš a on může začít pařit, hrát, koukat se, užívat si to. Je to hned. U těch Vive to trvá třeba 30 minut, než to celý nainstaluješ. U Oculusů to prostě zapneš a za 3 minuty to jede, což je velká výhoda.“
„Vive je tedy robustnější tzn. víc vydrží a má majáky, což je naprostá pecka, protože pokud se tam člověk chce pohybovat (otáčet se, chodit, jak chce), tak mají tu technologii vychytanější. Problém ale je, když seš někde na větší akci, kde těch Vivů je víc a nejsou navzájem propojený. Jednotlivé majáky totiž nesmí vidět cizí headsety. Jakmile ho uvidí, tzn. to infračervené záření zasáhne headset, tak okamžitě všechno zbělá, sekne se to a musíš všechno restartovat. To je velký problém. To teď řešíme na festivalu. Odstiňujeme to, koupili jsme takové voštiny. Těch majáků se dá propojit víc, třeba 6 a pokryješ tím celou tělocvičnu.“
