Osvojte si metodu řízeného myšlenkového procesu – CSI: Lab – od Google a začněte se u svých projektů naplno věnovat inovacím. Kompletní návod najdete v druhé polovině článku.
Když pracujete v digitální agentuře, tak nějak automaticky se od vás očekává, že budete neustále chrlit kolem sebe nové, inovativní a kreativní nápady. Očekávají to všichni, klienti především. Aby taky ne, vždyť si vás často právě kvůli tomuto najímají. Nápady tak občas ždímete, kde se dá. Naštěstí si většinou velmi rychle osvojíte řadu brainstormingových metod, které vás kreativním procesem dokážou provést a správně stimulovat. Nedávno jsem se seznámil s jednou, která mě opravdu zaujala. Pochází z dílny Google a dnes vám jí představím. Bude to ale trošku delší čtení.
CSI: Lab – Co to je?
Metoda se jmenuje CSI: Lab a ne, opravdu se nejedná o nové díly Kriminálky Las Vegas. Ostatně Frederik G. Pferdt (Chief Innovation Evangelist v Google), který za metodou stojí, prý v době, kdy jí vymýšlel, ani nevěděl, že nějaký podobný seriál vůbec existuje. CSI: Lab, neboli Creative Skills for Innovation: Lab je v podstatě takové několikahodinové řízené skupinové sezení, které kombinací různých přístupů a pohledů na věc hledá cesty k vyřešení problémů, co vás nejvíc trápí. Z velké části se zde využívají techniky z tzv. Design sprintu.
Jak sám Frederik popisuje, k vymyšlení CSI: Labu ho vedla osobní zkušenost. V té době byl v Google na pozici, kdy pravidelně cestoval mezi pobočkami po celém světě a fascinovalo ho porovnávání jednotlivých kultur a rozdílů v nahlížení na problémy dle vlastní zkušenosti každého zúčastněného. V tom ční podle mě jedna z hlavních předností CSI: Labu. Ideální stav je, když dáte dohromady tým 5-7 zcela nesourodých lidí. V agentuře to může být PPC specialista, grafik, projekťák, ředitel, analytik a třeba copywriter. Každý do toho vnese své. Druhá věc, která mě na CSI: Labu baví, je odlišnost mezi klasickými brainstormingy, kdy chrlíte jeden nápad za druhým bez ladu a skladu. V CSI:labu se nesoustředíte na celý problém najednou, ale vždy jen na jednu jeho část, díky čemuž můžete rovnou tříbit myšlenky a spíš pak naleznete řešení onoho problému.
Proč vůbec inovovat?
Ještě předtím, než s CSI: Labem začnete, je dobré si říct něco k inovacím obecně. Totiž jedině díky inovacím může vaše firma kontinuálně růst.
V Google mají takové pravidlo, že každý zaměstnanec by měl 20 % svého pracovního času věnovat rozvoji nějakých vlastních projektů.
Díky tomu tak můžou vzniknout na první pohled zcela nepředstavitelné projekty, jako třeba Project Loon, kdy chce Google pomocí balónů vynesených do stratosféry zajistit připojení k internetu pro celou planetu. Vlastně i samotný CSI: Lab vznikl v této “dvacítce”.
Nejsou to ale jen Google projekty. Díky CSI: Labu se např. podařilo přimět dětské pacienty k tomu, aby se nebály v tunelu při magnetické rezonanci. Jednoduše tak, že předtím, než tam jdou, se jim přečte pohádka o pirátském pokladu s tím, že součástí hledání pokladu je právě průzkum toho tunelu. Díky tomu se děti přestaly bát a soustředily se na hru.
Nalaďte se na inovace
Když už jste sami sebe přesvědčili, že chcete s inovacemi začít, je důležité umět přepnout mysl z klasického administrativního módu do módu kreativního. Frederik k tomu sepsal několik tipů:
- Zjistěte, co nebo kdo vás inspiruje. Inspirace může přicházet odkudkoliv. Z procházek v muzeích, čtení knih, debat s přáteli… Když zjistíte, co inspiruje vás, dělejte tu činnost 10x více. Inspirace bude přicházet častěji. Pravidlo 10x platí i v samotné hloubce nápadu. Nesnažte se něco zlepšit o 10 %, ale rovnou 10x. Objevíte tak úplně nové cesty.
- Přemýšlejte jako děti. Buďte otevření všem otázkám okolo vás. Nechte předsudky stranou a nápady rozvíjejte.
- Ponořte se do nových témat a oborů. Nebojte se zapojit do projektů, o kterých nic nevíte. Nový pohled na věc může pomoci vám nebo naopak vy pomůžete kolegům.
- Hrajte si s neobvyklými materiály. Většinou používáte počítač nebo papír a pero. Zkuste prototypovat řešení třeba prostřednictvím LEGO stavebnice nebo modelíny. Uvidíte, jak vás to dokáže inspirovat.
Jak na CSI: Lab?
Tak a nyní se konečně můžeme podívat, jak celý CSI: Lab probíhá. V první řadě je extrémně důležité, mít nějakého moderátora, který bude hlídat čas, abyste se dlouho nezasekli na jednotlivých částech. Ty mají každá od 2 do 10 minut. Jak je vidět, když jsme s Googlem CSI: Lab poprvé testovali, měli jsme program na celý den rozplánovaný doslova na minuty. Důležité také je si uvědomit, že to není aktivita, kterou sfouknete za půl hodiny, ale je třeba si na to vyhradit celý den nebo alespoň půlden.
A protože asi nechcete vyhodit celý den sedmi klíčových lidí jen tak do větru, je dobré se držet i dalších pravidel.
- Zapomeňte na mobily. Hned na začátku je vyberte do společné tašky. Prostě ten den neexistují.
- Chceme rozvíjet kreativitu, proto se nesmějeme kolegům, i kdyby řekli sebevětší blbost. Vím, občas je to těžké, ale každý nápad může být dobrý. Prostě, co se stane na labu zůstane na labu.
1) Začínáme hrou
Nebyla by to Google metoda, aby se nazačalo hrou. Respektive dvěma. První hrou je kámen-nůžky-papír. Hraje se ve dvojicích vyřazovací metodou, přičemž poražený okamžitě co nejvíce a nejhlasitěji podporuje vítěze v jeho dalších hrách. Cílem je si uvědomit, že jste tým, a i když nezvítězíte vy, je důležité vyhrát jako tým. Bude se vám to později v půběhu labu hodit.
Druhá hra je již klidnější. Dostanete špagety, metr papírové pásky, provázky a jeden marshmallow. Cílem je společně ze špejlí vytvořit co nejvyšší pevnou konstrukci na jejímž vrcholu bude stát marshmallow. Máte na to 5 minut. Ani netušíte, jak je to složité. Tahle hra slouží jednak ke spolupráci v rámci týmu, ale zároveň je na ní i dobře vidět rozdíl mezi dětmi a dospělými. Děti často dominují, protože zatímco dospělí většinu času stráví přípravami a vymýšlením, děti rovnou tvoří a v časovém limitu se dostanou dál. Buďte proto jako děti a tvořte.
2) Definice hlavního cíle
Nyní už jste rozcvičení a můžete začít pracovat. Na začátek je potřeba zvolit hlavní cíl. Můžete ho zvolit společně nebo s ním rovnou na CSI: Lab přijít. Nemusí to být SMART cíl, může být klidně vzletnější. A zkuste si ho rovnou zvolit co neoptimističtěji. Nás třeba zajímalo, jak přesvědčit ty správné klienty, že jsme pro ně vhodný strategický partner.
Teď, když máte stanovený cíl, pohlédněte do budoucnosti. A to naopak maximálně pesimistickým pohledem a představte si, že vám to celé krachlo. Proč se tak stalo? A jak to udělat, aby to příště vyšlo? To, se budete učit celý zbytek dne.
3) Zmapujte si celý proces
Nejdřív si celý proces zmapujte. Nejlépe na tabuli, flipchart nebo papír. Na jednu stranu napište to, co je na začátku (aktuální stav), a na druhou, jaký je cílový stav. Dále připište všechny aktéry, kteří do procesu vstupují. Na závěr znázorněte, jaké jsou mezi nimi vazby a vztahy. My jsme si proto načrtli celý proces získávání klientů.
4) Hra: naslouchání
Následuje další hra. Zkuste si nanečisto, jak umíte naslouchat druhému. Utvořte si dvojice (nejlépe lidí, co se moc neznají). Jeden bude mluvit 2 minuty o něčem soukromém, co ten druhý neví. Udržujte oční kontakt. Druhý mlčí. Výměna. Nyní musí 1 minutu druhá osoba povídat o tom, co slyšela. Opět výměna. A první osoba teď doplní a upřesní to, co druhá neřekla. Cílem je zjistit jestli jste aktivními posluchači. Je to důležité pro následující úkol.
5) Interview se zákazníkem
Tento krok vyžaduje předchozí přípravu. Abyste CSI: Lab zvládli kvalitně, silně doporučuji se dopředu domluvit třeba se 2 potencionálními zákazníky, aby si našli 10 minut na rozhovor s vámi. Můžete klidně i přes Skype nebo Hangout. V týmu zvolte jednoho, který bude rozhovor vést, všichni ostatní budou poslouchat a zapisovat si poznámky. Snažte se ptát na věci, které vás opravdu zajímají a mohou vás posunout dál. Můžete se dozvědět opravdu zajímavé věci.
6) Debrief a mapa pocitů
Po rozhovoru následuje krátký debriefing, kde si sesumírujete, co dotazovaný vlastně říkal. V první části vás zajímají jen fakta. Poté se ale přesunete do druhé části, kde se snažíte rozkrýt pocity dotazovaného a to, co si opravdu myslí, ale zůstalo to nevyřčené. K tomu nám pomůže, když si na jednotlivé papíry rozepíšeme potřeby dotazovaných lidí. Formulujeme to do věty: …(Jméno)… je…………………, který/á potřebuje………………., protože……………….… . Tzn. např. Iveta je zkušená marketingová manažerka, která potřebuje silného a samostatného partnera, protože řídí několik projektů a nemá čas na řešení mikro-managementu. Nebo: Petr je výkonově orientovaný online specialista, který potřebuje přehledné a obsáhlé reporty, protože musí nadřízenému vykazovat aktivitu.
7) Kde to skřípe?
Nyní, když znáte vyřčené i nevyřčené problémy dotazovaného, je na čase zformulovat hlavní otázky, jak mu v jeho situaci pomoci. Použijeme metodu „How might we?“ (HMW) nebo česky: „Jak bychom mohli?“ (s krásnou zkratkou JBM). Snažíme se tak sepsat co nejvíce otázek: Jak bychom mohli …Jméno… přesvědčit, že…? Jak bychom mohli …Jméno… pomoci s…? Každý píše (ideálně na lepítka) svoje nápady. V téhle fázi ještě nehledáme řešení, ale jen otázky.
Když máme dopsáno, nastupuje fáze výběru hlavní otázky. Všechny papírky se nalepí na tabuli a hlasuje se. Každý má dva hlasy, decision maker hlasy tři. Vítěznou otázku poté zaneseme do mapy procesů a budeme se dál zaměřovat na její vyřešení. Dost pravděpodobně zrovna vaše otázka nezvítězí. To ale vůbec nevadí. Změna kurzu je tady pro tým důležitější než lpění na vlastních názorech. Můžete si vzpomenout na kámen-nůžky-papír, kdy jste okamžitě museli fandit tomu, kdo vás porazil.
8) Hra: kreslení
Postupně se přesouváme k řešení problémů. Budeme ho kreslit. Abyste odbourali předsudky, že kreslit neumíte, zkuste si opět cvičení ve dvojicích. Vemte si papír, tužku a sedněte si naproti sebe. Dívejte si navzájem do očí a zároveň s tím kreslete jedním tahem obličej toho druhého. Z výsledných výtvorů brzy zjistíte, že kreslit umíte úplně všichni. Respektive to neumí nikdo a není třeba se stydět. 🙂
9) Kreslíme řešení
Teď, když jste se „naučili“ kreslit si vemte papír a rozdělte ho na čtyři okénka. Do každého budete kreslit jeden návrh řešení problému. Do prvního okénka nakreslete návrh řešení s představou, že máte neomezené množství času a neomezené prostředky. Do druhého okénka nakreslete další návrh s neomezeným časem, ale omezenými postředky. Do třetího okénka návrh s omezeným časem a neomezenými prostředky. A do posledního okénka návrh s omezeným časem a omezenými prostředky.
Poté si vemte nový papír, opět ho rozdělte na okénka a vyberte nápad, který se vám nejvíc líbí. Ten detailně rozpracujte do těchto čtyř okének.
Následně máte každý 30 s. na představení svého návrhu ostatním. Pro výběr nejlepšího můžete opět použít metodu dvou a tří hlasů.
10) Prototypujeme
Dostáváme se do finále. Společně v týmu vytvoříme prototyp vítězného návrhu.Existují dvě metody, jak si ověřit životaschopnost projektu. Buď do toho jdete a produkt nebo službu rovnou vytvoříte, anebo to celé jen předstíráte (Fake it till you make it).
Jak? Představte si třeba, že pracujete v McDonaldu a zvažujete zavedení nového menu, McSpaghetti. Jak byste zjistili, jestli po menu bude poptávka?
Buď můžete najmout konzultantskou společnost, aby udělala průzkum trhu. To je ale dost drahé. Můžete také vybrat několik prodejen a tam menu nabízet (Make it). Stále vás to ale bude stát podstané náklady. Anebo to můžete jen předstírat (Fake it). Potichu přidejte položku do menu a počkejte, jak budou zákazníci reagovat. A když budou lidé McSpaghetti chtít, s úsměvem na tváři se jim omluvte, že se právě vyprodaly a nabídněte jim zdarma hranolky navíc jako omluvu. S minimálními náklady tak zjistíte, kolik lidí by o koupi vůbec uvažovalo.
V této fázi je dobré si uvědomit, že i prohra je v tomto případě výhrou, protože tak alespoň rychle zjistíte (bez velkých nákladů), že tato cesta je slepá. Pro vytváření prototypu se nebojte využít různých zajímavých pomůcek. Zkuste kreslit, modelovat, stavět z lega, vystřihovat z papíru, lepit. Jak je libo.
11) Prezentace prototypu
V posledním kroku představte své řešení druhé skupině (pokud pracujete ve více skupinách) nebo dotazovaným potencionálním zákazníkům, případně někomu jinému ve vaší cílové skupině. Rovnou tak zjistíte první reakce na prototyp služby nebo produktu.
Pár poznatků na závěr
Nejsem sice žádný CSI matador. Lab jsem absolvoval zatím jen dvakrát. I tak mám ale pro vás pár svých poznatků z praxe.
Především si dávejte si pozor na to, abyste se neustále drželi zadání. Je těžké udržet pozornost několik hodin téměř v kuse. V naší skupině jsme měli častokrát tendence odbíhat od tématu. Tady je pak neocenitelný dobrý moderátor anebo přirozený leader v týmu.
Pište si poznámky. Na labu vymyslíte spoustu nápadů, byla by škoda na ně zapomenout. Neznamená totiž, že když právě teď nějaký nápad nevyhrál, nevrátíte se k němu později a nebude zrovna on tím spásným.
Nápady rozpracovávejte dále. Udělejte si k nim třeba další CSI: Lab nebo je zpracujte jinou metodou.
Trénujte. Napoprvé možná nic převratného nevymyslíte, ale další Laby už můžou vypadat úplně jinak.